Boží Království - Co je to "Tisícileté Království" ?

03.04.2020

Kategorie: evangelium, eschatologie                     

Zpracoval: Tomáš Ondris

Aktualizováno: 17.5.2020

Slovo úvodem:

V tomto článku se podíváme na to, jak je to vlastně s tím "tisíciletým královstvím". Podíváme se na text, který bývá různě interpretován, někdy zůstává nepochopen, a někdy se z něj pak stává základ pro nauky o tzv. budoucím a doslovném tisíciletém království zde na Zemi. A poté se podíváme na to, jaké neblahé důsledky mají milenialistické teorie vytvořené na základě textu, který je právě před námi.

Upozornění: článek spadá do kategorie eschatologie (věcí budoucích), tudíž má diskuzní charakter, přesto je zařazen do evangelia, protože následující výklad Zjevení 20:1-9 je odhaleným evangeliem v současnosti i budoucnosti, spíše než jen odhalenou budoucností jak tomu je v případě milenialistických teorií, které následující text vykládají doslovně.

(Zjevení20:1-10) 1Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. 2Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na tisíc let. 3Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn. 4Spatřil jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. 5Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. 6Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let. 7Až uplyne těch tisíc let, satan bude propuštěn ze žaláře. 8Vyjde svádět národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji - takové množství, jako je písku v moři. 9Zaplnili celý obzor, obklíčili ležení svatých i to milované město, ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. 10Ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i šelma a falešný prorok; tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků. 

Před samotným výkladem tohoto úseku stojí za to zmínit, že doslovný pojem tisícileté království se tu nevyskytuje, a není ani nikde jinde, ale odtud ze Zjevení 20:1-9 se právě tento pojem odvozuje.


K úvodu ještě stručný přehled milenialistických teorií

Premilenialismus:  Víra v existenci doslovného tisíciletého království zde na zemi, které ustanoví Kristus při svém druhém příchodu. Předpokládá, že ďábel bude spoután až při druhém příchodu a tehdy teprve bude ustanoveno tisícileté království. Lidé by v tomto období měli mít vzkříšené oslavené tělo, protože ze Zjevení 20:4 se předpokládá fyzické vzkříšení.

Dispenzacionalismus: Předpokládá neviditelné vytržení a vzkříšení věřících před soužením nebo během soužení, nebo těsně před příchodem anebo postupné vytrhování. Toto soužení by mělo trvat 7 let před samotným příchodem Pána. Lidé by měli být vytrženi do nebe na svatbu beránkovu a potom se s Pánem vrátit a nastolit zde na zemi tisícileté království, pak by měl být satan úplně spoután a po uplynutí přesně tisíce let by měl být úplně zničen a proběhnout soud nad všemi lidmi.  Dispenzacionalismus už pak nevysvětluje, jak zde můžou být zároveň vzkříšení lidé do nových oslavených těl, spolu s nevzkříšenými smrtelnými lidmi.

Mezi těmito mileniálními teoriemi existují ještě další různé variace výkladu.


Další eschatologické směry, které už však nevěří v budoucí doslovné tisícileté království na zemi jsou:

Postmilenialismus: Nevěří v budoucí milénium a nevykládá zjevení 20 doslovně. Přesto někdy milénium chápe jako prodloužené a konečné období církve, to znamená že také někdy předpokládá přesně stanovené milénium trvající tisíc let,  ale tato doba začíná v neznámé době ve věku kdy teď žijem. Očekává, že až teprve v tisíciletém období bude duchovní vstup Krista do církve, odkud skrze ni pak bude vládnout světu. Očekává, že tato doba bude zlatá éra křesťanské prosperity a převahy. Zastává názor, že sami křesťané by měli nejdřív na zemi založit Boží království. Očekává, že svět bude lepší a lepší. Nutno dodat, že některé i jiné zdroje, než předložený zdroj věří, že tisíc let ve Zjevení 20 je symbolický věk trvání církve, tak jak to také vychází z následujícího výkladu.

Amilenialismus: Věří, že doba tisíce let, znamená symbolické trvání církve zde na zemi. Zjevení 20 nevykládá doslovně, ale věří že použité obrazy jsou odhalením duchovních pravd v době kdy začala Pánova církev až do doby kdy skončí. Tomu odpovídá také následující výklad. 

Popis eschatologických směrů byl inspirován ze zdroje:

Ze zdroje: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/571-eschatologie-zakladni-prehled

Důležité je upozornit na to a všimnout si, že doslovné teorie o budoucím miléniu odsouvají Boží konečný soud o neznámých tisíc let. Ale když se podíváme do Písma, co například píše Jan ve svém dopise:

(1.Janova2:18) 18Drazí, je tu poslední hodina. Slyšeli jste, že přijde Antikrist? Teď se objevila spousta antikristů, a tak víme, že je poslední hodina. 

A co řekl Pán Ježíš, když ho odváděli k ukřižování:

(Lukáš23:27-29) 27Ježíš se k nim obrátil: "Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými dětmi.28Hle, přicházejí dny, kdy lidé řeknou: 'Blaze neplodným, jejichž lůna nerodila a jejichž prsy nekojily!'
29Tehdy řeknou horám: 'Padněte na nás,'
a kopcům: 'Skryjte nás!' 

Tohle sice ještě nevylučuje mileniální teorie, ale zdůrazňuje to, že žijeme v posledním čase. 

Nyní k výkladu:

Výklad:

Verše 1-3

(Zjevení20:1-3) 1Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. 2Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na tisíc let. 3Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn.

Spoutání satana

První problém se naskýtá při výkladu toho, že je ďábel spoután, aby nesváděl národy. Někoho může napadnout, že teď nemůže být spoután protože národy svádí, vždyť národy mezi sebou bojují, a já také často hřeším, lidé také hřeší, takže pořád tady ten svůdce svádí. Ale při výkladu Zjevení je směrodatnější používat duchovní zrak, nikoliv ten tělesný. Nezbytné je také dobře vědět co Písmo učí na jiných místech, v celé Bibli. Nejdříve tedy verše ze kterých vychází, že ďábel musí být spoután, aby svou mocí již dále nedosáhl na Kristův majetek:


(Lukáš10:18-19)17Když se těch dvaasedmdesát vrátilo, radostně mu říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!"  18Odpověděl jim: "Viděl jsem, jak satan spadl z nebe jako blesk. 19Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží. 

(Matouš12:28-29) 28Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království. 29Jak může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům.

Těmi slovy Pán Ježíš říká, že nás uloupil Satanovi z jeho domu, byli jsme v jeho zajetí, ale Pán Ježíš ho spoutal a nás tím osvobodil a toto dosvědčují i listy psané církvím:

(Efezským4:7-8) 7Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 8Písmo přece říká:
"Vystoupil do výšin,
zmocnil se zajatých,
dary lidem rozdělil." 

(Židům2:14-16) 14A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), 15a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.


Takže, Pán Ježíš zlomil moc ďábla a nás vysvobodil z jeho moci, další verše které o tom mluví:


(Koloským1:3) 3On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna,

(1.Petrova2:9) 9Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Navíc toho, Pán nám dává věčný život a slíbil, že nikdo a tedy ani ďábel nás nemůže vyrvat z jeho ruky. 

(Jan10:27-30) 27Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě. 28Já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a z mé ruky je nikdo nevyrve. 29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vyrvat z ruky mého Otce. 30Já a Otec jsme jedno." 

A Pán Ježíš také dal slib, že v tomto světě na zemi postaví svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

(Matouš16:18-19) 18A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. 19Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi." 


A ještě další verše svědčící o svázání a poražení ďábla:

(Jan12:30-33) 30Ježíš na to odpověděl: "Ten hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám. 31Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. 32A já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě." 33(Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít.) 

(Koloským2:13-15) 13Ano, i vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil: odpustil nám všechny viny 14a smazal ten nepřátelský dlužní úpis, jehož předpisy byly proti nám. Navždy jej zrušil, když jej přibil na kříž! 15V něm odzbrojil vlády a mocnosti, veřejně je odhalil a slavil nad nimi vítězství! 

Tak i z těchto veršů plyne, že ďábel musel být svázán. Byl vyvržen ven a byl veřejně poražen a Pán Ježíš Kristus nad ním slavil vítezství.  Toto svázání není absolutní omezení ďáblovi moci, stále působí v Boha neposlušných lidech, kterými jsme byli i my.(Ef2:2) Svázání se tady vykládá v duchovním smyslu, aby se lidé ze všech národů stali Kristovým vlastnictvím. Ďábel nad nimi již nemá a nebude mít moc, protože byl svázán, uzamknut a zapečetěn. Oproti tomu, kdo uvěřili Bohu a jeho slovu, byli zapečetěni Duchem svatým ke dni vykoupení, jak je psáno v listu efezským.

(Efezským4:30)Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení. 


Aby nesváděl národy

O jaké národy se jedná ve Zjevení 20:3? 

(Gal3:8-9) 8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: "V tobě dojdou požehnání všechny národy." 9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem. 

(Římanům1:5) 5Skrze něj a pro jeho jméno se nám dostalo této milosti, totiž apoštolství, aby lidé ze všech národů došli k poslušnosti víry; 6k nim patříte i vy, povolaní Ježíšem Kristem.

Jsou to všechny ty národy ke kterým Pán Ježíš posílá své učedníky, aby hlásali dobrou zprávu o Království.

(Matouš28:18-20) 18Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého 20a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa." 

Národy které tvoří církev již nemohou být ďáblem sváděny k zániku a nemohou být ani vytrhnuti z Pánovy ruky. 

Na konci Matoušova evangelia ještě Pán Ježíš také řekl, že mu byla dána veškerá moc na nebi i na zemi. A to také znamená, že jeho vláda se již stala zjevnou pro všechny lidi (Židy i pohany).


Na krátko propuštěn:

Zbývá ještě dovysvětlit co znamená, že musí být nakrátko propuštěn, tady je to trochu komplikovanější. Ale pojďme to textů, které učí o druhém příchodu a uvidíme zda-li, nebudou nalezeny nějaké spojitosti, které můžou napovědět. Vzhledem k tomu, že následující text je také spojován se znameními před zničením chrámu, je důležité to brát na tomto místě s rezervou, spíše než jako absolutně jasnou věc. 


(Matouš24:3-28) 3Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci o samotě. "Řekni nám, kdy to bude?" ptali se. "Jaké bude znamení tvého příchodu a konce světa?"
4Ježíš jim odpověděl: "Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl. 5Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: 'Já jsem Mesiáš' a svedou mnohé. 6Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, hleďte, abyste se nestrachovali. Musí to přijít, ale to ještě nebude konec. 7Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou hladomory a zemětřesení. 8To všechno jsou jen počátky porodních bolestí.
9Tehdy vás budou trápit a zabíjet a kvůli mému jménu vás budou nenávidět všechny národy. 10Tehdy mnozí odpadnou a budou se vzájemně zrazovat a nenávidět 11a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé. 12A protože se rozšíří špatnost, láska mnohých vychladne. 13Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn. 14Toto evangelium o Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům. A potom přijde konec." 15"Až uvidíte na svatém místě stát 'otřesnou ohavnost', o níž mluvil prorok Daniel (kdo čte, rozuměj), 16tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor. 17Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si z domu něco vzal, 18a kdo na poli, ať se nevrací zpátky ani pro plášť. 19Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím. 20Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den. 21Tehdy totiž nastane velké soužení, jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké už nikdy nebude. 22Kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny.
23Kdyby vám tehdy někdo řekl: 'Hle, Mesiáš je tu!' anebo: 'Tady je!' nevěřte. 24Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené. 25Hle, řekl jsem vám to předem.
26Řeknou-li vám: 'Pohleďte, je na poušti!' nevycházejte; anebo: 'Hle, je na tajném místě,' nevěřte. 27Příchod Syna člověka nastane jako blesk - rozzáří oblohu od východu až na západ. 28'Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.'"


Od 4. do 14. verše Pán mluví o znameních doby konce, jež nazývá jen počátky porodních bolestí,  Od 15. verše začíná mluvit o době která bude jeho příchodu ještě bližší, říká totiž že nastane tak veliké soužení jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké pak už nikdy nebude. Z tohoto se dá možná usoudit, že když bude ďábel na krátko propuštěn, bude právě tak veliké soužení, jaké ještě nikdy do té doby nebylo.

Pavel, Silvanus a Timoteus, psali dopis církvi do Tesaloniky a píšou v něm o příchodu Pána:

(2.Tesalonickým2:6-8) 1A teď ohledně příchodu našeho Pána Ježíše Krista a našeho shromáždění k němu. Bratři, prosíme vás, 2nenechte se tak snadno vyvádět z míry a lekat, ať už proroctvím, kázáním nebo dopisem (údajně od nás), že prý Pánův den už přišel. 3Nenechte se od nikoho žádným způsobem oklamat. Než ten den přijde, musí nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník a zatracenec, 4který se postaví na odpor a povýší se nade všechno, čemu se říká Bůh a co se uctívá. Usadí se dokonce v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha! 5Nevzpomínáte si, jak jsem vám to říkal, když jsem byl ještě u vás? 6Víte, co mu dosud brání - smí se totiž objevit až v daný čas. 7Tajemství této bezbožnosti už ale působí; čeká jen na to, až zmizí ta překážka. 8Až se pak objeví ten bezbožník, Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst, zničí ho jasem svého příchodu.

Všimněte si, že před příchodem Pána Ježíše Krista se musí objevit ten bezbožník a zatracenec, jímž je ďábel. Píše se o příchodu Pána Ježíše Krista a zároveň o tom, že aby přišel, musí se objevit ten bezbožník. Zjevení 20:3 řeklo, že se musí být nakrátko propuštěn. V 7 verši dopisu Tesalonickým stojí, že tajemství této bezbožnosti už ale působí, takže bychom rozhodně neměli očekávat nějaký příchod ďábla, on je spoután a bude mu jen dovoleno, aby byl na krátko propuštěn, což by se mělo projevit nějakým vetším soužením, těsně před příchodem Pána. Do té doby jsou křesťané posláni zvěstovat evangelium všem národům (Mt28:19) a potom přijde konec.(Mt24:14)

Z 2. dopisu Tesalonickým je dále vidět, že to může být i vyjádření toho co už Pán Ježíš učil v Matoušovi 24. Pavel nám spolu s Timoteem a Silvanusem připomínají, abychom se nenechali od nikoho oklamat. Stejně jako na to upozorňoval Pán. A dále v tomto dopise je spojen Kristův příchod se zničením ďábla, podobně jako v Matoušovi 24 na konci svého vyučování o svém příchodu Pán Ježíš řekl: "kde je mrtvola slétnou se i supy". V dopise Tesalonickým je řečeno, že se jedná o ďábla, kterého Pán Ježíš zahubí dechem svých úst a zničí ho jasem svého příchodu. Ale také je potřeba říct, že soud se týká také bezbožných lidí. Jak je psáno např. 2. Petrově:

(2.Petrova3:3-11) 3Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami 4a budou říkat: "Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!" 5Takoví si nechtějí uvědomit, že nebe a země kdysi dávno vznikly Božím slovem z vody a skrze vodu; 6a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen. 7Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí. 8Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. 9Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. 10Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. 11Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy,

Petr vysvětluje Pánův příchod. Říká, že Země toho dne bude se všemi svými skutky odhalena a to je Boží soud. A tedy, že soud bude současně s Pánovým příchodem. Pán přijde jako zloděj a toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena, to nezní jako by to mělo trvat tisíc let.

Někdy právě z tohoto dopisu lidé berou verš 8 totiž že u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den, a snaží se jím vysvětlit nebo dokázat tisícileté království. Ale v kontextu mluví Petr o lidech, které nazývá posměvači, a kterým se vysloveně zdá, že Pán dlouho nejde. A proto nám tím říká, že to není dlouhá doba, ale aby jsme si uvědomili, že pro Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. To může v tomto kontextu spíše znamenat, že Bůh není omezen lidským vnímáním času. 

(Kazatel3:11) 11On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce. 


Verše 4-6:

(Zjevení20:4-6) 4Spatřil jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. 5Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. 6Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let.


Kdo jsou ti na trůnech?

(Efezským2:4-5) 4Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách - jste spaseni milostí! 6Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.

(1.Petrova2:9-10) 9Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli. 

Z těchto veršů je vidět, že ti kteří byli spolu s Kristem vzkříšeni (zatím jen duchovně) jsou již posazeni na nebesích v Kristu Ježíši a jsou nazváni vyvoleným rodem, královským kněžstvem, svatým národem a lidem získaným do vlastnictví!


Těm kdo jsou na trůnech byl svěřen soud, jaký soud?

(2.Korintským3:15-16) 15Pro Boha jsme totiž Kristovou líbeznou vůní mezi těmi, kdo jsou zachraňováni, i mezi těmi, kdo hynou. 16Jedněm jsme smrtelnou vůní ke smrti, druhým jsme vůní života k životu. Kdo je ale k takové službě způsobilý?

(Marek16:15-16) 15Potom jim řekl: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. 16Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. 

Tyto verše napovídají, že svěřený soud je svěřeným evangeliem, které soudí člověka. Těm kdo uvěřili Bohu, bylo svěřeno evangelium a Boží slovo, které je ostřejší než dvojsečný meč.

(Židům4:12) 12Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly. 


Ve  čtvrém verši dále vidíme, že opět je psáno jen o křesťanech, Jan ve svém Zjevení viděl duše popravených pro Ježíšovo svědectví. To jsou křesťané. Duše těch kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na ruce. I to jsou křesťané, protože nakonec čtvrtého verše stojí psáno: Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. A zde se opět hodí již zmíněné verše:

(Efezským2:4-6) 4Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách - jste spaseni milostí! Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši

(Koloským2:13) 13Ano, i vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil: odpustil nám všechny viny 


Pátý verš říká, že ostatní mrtví neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let

(Zjevení20:5) Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. 

S tímto koresponduje znovu list Efezským druhá kapitola:

(Efezským2:1-3) I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, 2jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. 3My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli odsouzeni k Božímu hněvu stejně jako ostatní. 4Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách - jste spaseni milostí! 6Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.

S ohledem na text z Efezským 2:1 mrtví neožili v duchovním smyslu a to znamená, že neožili mrtví v hříchu, kterými jsme byli všichni. Všichni nebyli vzkříšeni k životu s Kristem v období věku církve, v symbolické době tisíce let. Podpořme tento výklad těmito verši:

(2.Korintským4:3) 3Pokud je naše evangelium pro někoho zahalené, je to pro ty, kdo hynou. 

(1.Korintským1:18-20) 18Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc. 19Je přece psáno:
"Zahubím moudrost moudrých,
zavrhnu rozum rozumných."
20Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel?

(Marek16:15-16) 15Potom jim řekl: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. 16Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.


Co je první vzkříšení? To nám ukážou následující verše:

(Koloským2:12) 12Křtem jste spolu s ním pohřbeni; vírou v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých, jste spolu s ním vzkříšeni. 

Tak i Pán Ježíš učí o tom, jako ten kdo má moc:

(Jan3:5-7) 5Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. 6Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch. 7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit. 8Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." 

První vzkříšení, je tedy duchovní znovuzrození. Je to nová přirozenost člověka, který uvěřil Bohu, činil pokání a byl naroubován do Kristova těla.


Šestý verš:

(Zjevení20:6) 6Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let.

Požehnaní a svatí jsou nazváni, ti kdo byli znovuzrozeni, ti mají podíl na prvním vzkříšení. Byli spolu s Kristem vzkříšeni k novému životu. A nad těmi druhá smrt nemá moc. Co je druhá smrt?

(Zjevení20:13) 13Tehdy moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vydaly mrtvé, kteří byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků. 14Smrt i Záhrobí byly uvrženy do ohnivého jezera - to je ta druhá smrt. 15Kdokoli nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera. 

Druhá smrt je uvržení do ohnivého jezera. Zjevení nás tu ujišťuje, že druhá smrt, uvržení do ohnivého jezera nemá moc nad těmi, kdo mají podíl na prvním vzkříšení - znovuzrození.


Verše 7-9

(Zjevení20:7-9) 7Až uplyne těch tisíc let, satan bude propuštěn ze žaláře. 8Vyjde svádět národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji - takové množství, jako je písku v moři. 9Zaplnili celý obzor, obklíčili ležení svatých i to milované město, ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je.

V sedmém verši je vidět něco podobného jako už bylo ve třetím, totiž že satan musí být nakrátko propuštěn. Zde je ještě doplněno v osmém verši k čemu má být propuštěn, aby sváděl národy a veliké množství lidí k boji. A nakonec devátý verš. Zde to zase může svádět k tělesnému výkladu a představovat si jedno konkrétní město v jednom konrétním čase, ale doteť bylo na vše nahlíženo v duchovní sféře, a proto obklíčení svatých je pronásledování křesťanů a milované město je Boží město, které se skládá ze všech Božích dětí rozptýlených do všech národů.

(Židům12:22-29) 22Přistoupili jste ale k hoře Sion a k městu živého Boha - nebeskému Jeruzalému, k nespočetnému zástupu andělů, 23k slavnostnímu shromáždění, k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří došli cíle; 24k prostředníku nové smlouvy Ježíši a ke skropení krví, která mluví lépe než Ábelova.
25Hleďte, abyste neodmítli Toho, který k vám mluví. Jestliže neunikli ti, kteří odmítli toho, kdo na zemi vydával Boží pokyny, čím spíše neunikneme my, odvracíme-li se od Toho, který je z nebe. 26Jeho hlas tehdy otřásal zemí, nyní však slibuje: "Ještě jednou otřesu nejenom zemí, ale i nebem." 27A to, že řekl "ještě jednou...," ukazuje na odstranění všeho, co je otřesitelné (to jest udělané), aby tak zůstalo to, co je neotřesitelné.
28My však přijímáme království, jež je neotřesitelné, a proto buďme vděční a služme Bohu tak, jak se mu líbí, s úctou a posvátnou bázní. 29
Vždyť náš Bůh je stravující oheň.

Nakonec k devátému verši připomeňme, že lidé víry touží po lepší vlasti - po té nebeské:

(1.Petrova2:11-12) 11Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši, 12a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.

(Židům11:13-15) 13Tito všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci. 14Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že touží po vlasti. 15Kdyby měli na mysli tu, kterou opustili, měli přece dost času k návratu. 16Oni však toužili po lepší vlasti - po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.

Tisíc let

V závěru výkladu už lze vidět co znamená doba tisíce let, je to symbolická doba trvání církve složené ze Židů a pohanů. 


Neblahé důsledky chybné eschatologie

1) Snižuje vážnost Kristova příchodu: Někdy je bohužel slyšet, jak se mluví o Kristovu příchodu, jako by to měla být nějaká cirkusová paráda. Jako bychom se na to měli těšit jako na nějaký velký koncert Lady Gagy. Tím, že milenialistické teorie, oddělují Kristův příchod od konečného soudu o tisíc let, snižují závažnost očekávání Kristova příchodu a konce pozemských věků. Připomeňmě proto slova Pána Ježíše: Toto evangelium bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům a potom přijde konec(Mt24:14) 

A Jak bude vypadat příchod Pána Ježíše podle učení Božího slova:

(1.Tesalonickým4:15-18,5:1-6) 15Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. 16Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. 17My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky.18Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. 1O časech a dobách vám není potřeba nic psát, bratři. 2Sami dobře víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci. 3Až lidé budou říkat: "Mír! Bezpečí!" náhle je překvapí záhuba, jako když na těhotnou přijdou bolesti, a nebude úniku. 4Vy, bratři, ale nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil jako zloděj. 5Všichni jste lidé světla, lidé dne. Nepatříme noci ani tmě! 6Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví. 


(Lukáš17:26-32) 26Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka: 27Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila. 28Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli, 29ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil. 30Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka. 31Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. 32Pamatujte na Lotovu ženu! 33Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová. 34Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán. 


(2.Petrova3:10-18) 10Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena.
11Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, 12kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, 13my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi - domov spravedlnosti. 14Nuže, milovaní, vyhlížejte to všechno a snažte se, aby vás Pán zastihl v pokoji, neposkvrněné a bezúhonné. 15Trpělivost našeho Pána chápejte jako příležitost ke spáse. (Tak vám to také s moudrostí, kterou dostal, píše náš milovaný bratr Pavel, 16který tyto věci zmiňuje ve všech svých listech. Některé z nich jsou nesnadno srozumitelné, a tak je nevědomí a nestálí lidé k vlastní záhubě překrucují stejně jako ostatní Písma.) 17Vy, milovaní, to víte předem, a tak se chraňte. Nenechte se strhnout bludem těch zvrhlíků, neodpadejte od své stálosti. 18Kéž stále rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i navěky. Amen.



Zjevení 20:1-9 zjevuje v obrazech křesťanům milost, které se jim dostalo. Ožili k životu s Kristem a kralovali s ním v symbolické době věku církve - tisíc let. A nad nimi druhá smrt - uvržení do ohnivého jezera, již nemá moc. To nás vede k dalšímu bodu, který způsobuje chybná eschatologie:

2) Odvádí pozornost od evangelia Ježíše Krista a Boží milosti: Některé eschatologické systémy se zdají velmi komplikované, protože je kolem toho spoustu teorií a skládání veršů a prapodivných závěrů, vycházejí z toho pak různé konstrukce příchodu Pána Ježíše a konečného soudu. Ale eschatologická konstrukce Pána Ježíše a apoštolů není složitá. 

A Boží řeč je protříbená:

(Přísloví30:5-6) 5Veškerá Boží řeč je ryzí,
on je štít těch, kdo v něho doufají.
6K jeho slovům nic nepřidávej,
jinak tě pokárá a ze lži usvědčí.

A jak "složitá" eschatologie  odvádí od evangelia? 

Viditelně tak, že popírá základní prvky spasení. Například když Zjevení 20 předpokládá satana, který má neustále v této době nad všemi lidmi stejnou svrchovanou moc svádět národy. Jako by ze satanova otroctví nikdo nebyl vysvobozen. Ale, je psáno:

(Židům2:14-15) 14A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), 15a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.

"Složitá" eschatologie odbourává znovuzrozeným křesťanům jistotu, která je v Bohu pokud si vykládá Zjevení 20 fantasticko-futuristicky. Například verš Zjevení 20:6 je jeden z těch ujištujících, který dává naší víře pevný základ. Nazývá křesťany jako i na jiných místech písma, požehnané a svaté a říká, že nad nimi ta druhá smrt nemá moc a to také není nová informace: 

(Římanům3:38-39) 38Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, 39výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!


Oproti tomu špatný výklad živící chybnou eschatologii tuto požehnanou jistotu odbourává. Tím se i z církve může stávat organizace, která vede křesťany k tomu, aby měli jen viklavou naději a pro svoje finální spasení ještě musí hodně pracovat. Což je v protikladu s tím, z jakého motivu by měli vycházet naše skutky. Totiž z milosti která nám byla dána v Kristu Ježíši a nikoliv z potenciální naděje a odměny. 

(Titus2:14) 14On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro. 

(Titus3:3-8) 3I my jsme přece bývali nerozumní, nepovolní a oklamaní. Otročili jsme vášním a rozkoším, žili jsme v zášti a závisti, byli jsme odporní a plní vzájemné nenávisti. 4Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, 5spasil nás - ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, 6kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista. 7Jeho milostí jsme takto ospravedlněni, abychom se stali dědici věčného života, který očekáváme.
8Toto je jistá pravda a chci, abys na ní trval: ať se ti, kdo věří v Boha, snaží vynikat v dobrých skutcích.

Proč se mají křesťané snažit vynikat v dobrých skutcích? Aby je Pán Bůh přijal? Ne, ale protože se ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha. Protože nás, ne kvůli našim skutkům, ale pro své jméno a milosrdenství znovuzrodil a obnovil nás Duchem svatým, vzkřísil nás duchovně k životu s Kristem. Pán Ježíš Kristus teď kraluje, svým mocným slovem nese vše co je (Žid1:3) a my můžeme směle vyznávat, Bůh je s námi:

(Matouš28:18-20) 18Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého 20a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa." 


A dost diskuzí, můžme se jako farizeové rovnou zeptat Pána Ježíše:

(Lukáš17:20) 20Když se ho jednou farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: "Boží království nepřichází zjevně. 21Nebude možné říci: 'Je tu!' anebo: 'Je tam.' Boží království už je přece mezi vámi!


3)"Složitá" eschatologie bere křesťanům naději ze samotného Krista: Dává místo toho naději na zbavení se soužení, naději na pozemské tisícileté království s vládou nad nevěřícími. Ale kotva duše pro křesťana není, představa toho co bude v budoucnosti, ale Boží zaslíbení! 

(Židům6:17-19) 17Bůh ovšem chtěl dědicům zaslíbení přesvědčivě ukázat nezvratnost svého rozhodnutí, a tak svůj slib stvrdil přísahou. 18A protože je nemožné, aby Bůh lhal, stávají se tyto dvě nezvratné věci mocným povzbuzením pro nás, kdo jsme našli útočiště v nabídnuté naději.
19Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou, pevnou a sahající až dovnitř za oponu, 20kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, který se na věky stal veleknězem podle Melchisedechova řádu. 

Bůh dává zaslíbení všem národům:

(Genesis12:1-3) 1Hospodin Bůh řekl Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu.
2Učiním z tebe veliký národ
a požehnám ti.
Zjednám ti veliké jméno
a budeš požehnáním.
3Požehnám těm, kdo ti žehnají,
a toho, kdo ti zlořečí, prokleji.
Všechny rodiny země
dojdou požehnání v tobě.

Na tuto pasáž odkazuje Pavel v listu Galatským a vztahuje ji pouze k lidem víry.

(Galatským3:6-9) 6Abraham, jak je psáno, "uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost". 7Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry. 8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: "V tobě dojdou požehnání všechny národy." 9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

Pavel píše, že lidé víry docházejí požehnání. Nepíše zde lidé veliké fantazie a bohaté představivosti. Jak Židé tak pohané se potřebují spolehnout na Pána Ježíše Krista a věřit mu. Stejné je evangelium pro židy a stejné pro pohany. A jiné evangelium není, říká Pavel:

(Galatským1:6-10) 6Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu. 7Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo. 8Kdyby vám kdokoli - ať už my sami nebo třeba anděl z nebe - kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet! 9Znovu opakuji, co jsme už řekli: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet! 10Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník! 11Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, nepochází od člověka.

Jestli Pavel žasnul nad církví v prvním století jak rychle se odchyluje, co teprve teď. Jak by na nás reagoval? Jsme si jisti, že se neodchylujeme od evangelia? Zároveň se můžeme ptát dle tohoto textu: "Chceme se při zvěstování evangelia líbit lidem, nebo Bohu?"

V tomto úseku mluví Pavel o lidech kteří svádí k jinému evangeliu, snaží se nás zmást a převrátit Kristovo evangelium, v tomto kontextu šlo spíše o přidávání skutků k naší spáse v podobě obřízky.  V tomto článku  však bylo vidět jak Zjevení 20 obsahuje zásadní prvky evangelia, které mileniální teorie zamlžují. Možná, že zvěstují stejně smrt a vzkříšení Pána Ježíše Krista, ale pořád zamlžují další prvky evangelia a to znamená, že nás také svadí od evangelia. Jinak v Novém zákonu je vidět, že evangelium je také o naší spáse a o Božím království. Je proto důležité být opatrný s tím co příjmáme za pravdu a zkoumat to ve světle Božího slova. 

Verše ve kterých je vidět, že evangelium je o naší spáse:

(Efezským1:13) V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého.

(1.Petrova1:10) Tuto spásu se pečlivě a pilně snažili vystihnout proroci, když prorokovali o milosti připravené pro vás.


Z mnoha veršů je vidět také, že evangelium je o Království:

(Matouš4:23) 23Ježíš pak procházel celou Galileu, učil v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi.

(Matouš9:35) 35Takto Ježíš obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh.

(Matouš24:14) 14Toto evangelium o Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům. A potom přijde konec." 

(Skutky28:23-24) 23V den, který mu určili, se jich u něj doma sešlo ještě více. Vykládal jim a svědčil o Božím království a od rána až do večera je z Mojžíšova zákona a Proroků přesvědčoval o Ježíši. 24Někteří se jeho slovy dali přesvědčit, ale jiní nevěřili.

(Skutky8:12) 12Když ale uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít. 

(Skutky1:3) Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království. 

Otázka: Jaké že to evangelium o Království bude kázáno po celém světě?


Pro porovnání:

Kniha Skutků byla pravděpodobně napsána mezi lety 61 a 64 n. l.

Kniha Zjevení byla pravděpodobně napsána mezi lety 90 a 95 n. l.

Z toho plyne, že nikdo v knize skutků nemohl zvěstovat o "tisíciletém království" na základě Zjevení 20, tak jako to dělají milenialní teorie, které dávají tento text za základ víry v "milénium". 


Nakonec Pán říká:

(Jan18:36-37) 36"Mé království není z tohoto světa," odpověděl Ježíš. "Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud."
37"Takže jsi král?" zeptal se ho Pilát.
"Sám říkáš, že jsem král," odpověděl Ježíš. "Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá." 

Amen.