Jak Pán Ježíš naplnil Zákon? 1.Díl: Zákon obětí

05.04.2021

(Matouš5:17-20)"Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. 19Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého. 20Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království.

Úvod

Jaké jsou důvody proč se zabývat otázkou, jak Pán Ježíš naplnil Zákon?

Abychom rozuměli, jaký mít správný postoj ke Starému Zákonu.
Abychom rozuměli Božím přikázáním a jak podle nich žít.
Abychom viděli evangelium v širším horizontu.
Abychom mohli lépe zvěstovat evangelium.
Abychom žasli nad Boží velikostí a moudrostí.
Abychom porozuměli, kdo může být v nebeském království považován za velikého.

Starý Zákon má v sobě asi 613 přikázání a také více než 300 proroctví o kterých víme, že byla naplněna Ježíšem Kristem a nemohla být naplněna nikým jiným. V následující sérií článků se budeme zabývat naplněnými přikázáními, nikoliv naplněnými proroctvími. Jak ovšem bude vidět, některá přikázání ve Starém Zákonu mají také určitý prorocký charakter.

Když se čte, že Pán Ježíš nepřišel zrušit, ale naplnit Zákon a Proroky můžou vyvstat různé otázky. Například: Platí pořád všechna přikázání Starého Zákona? Měli by se dodržovat? Kterých přikázání se držet a které zavrhnout? Lze vůbec nějaké přikázání ze Starého Zákona vypustit? Znamená to, že jsou nějaká přikázání zrušená, když je Pán Ježíš naplnil? Kdo může plnit starozákonní přikázání a díky tomu být nejvetší v Božím království?

Pokud bude vidět, jak Pán Ježíš naplnil Zákon, pak budou rázem všechny tyto otázky a jim podobné vysvětlené.

Přikázání k obětování

V listu Židům v 10. kapitole autor vysvětluje, že oběti za hříchy již nejsou potřeba (v.18). Příkazy týkající se obětí ve Starém Zákonu, už nejsou aktuální, protože je Kristus naplnil, když jednou provždy obětoval své tělo (v.10). Pisatel přitom vysvětluje také význam Zákonu (v.1) a můžeme tam také číst, že obětováním těla Ježíše Krista pro nás, již došlo ke zrušení příkazů k obětování zvířat (v.9). Pro širší kontext a více souvislostí si můžeme otevřít svou Bibli a přečíst celou pasáž Židům 10:1-18, zde jen vybrané verše:

(Židům10:1)Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti.

(Židům10:9-10)a potom dodal: "Zde jsem, abych konal tvou vůli." Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé.10A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista.

(Židům10:18)Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti.

Nejdříve se vypořádáme s malou, ale jen zdánlivou nesrovnalostí:

Pán Ježíš řekl, že nepřišel zrušit Zákon a Proroky, ale naplnit, přesto je psáno v listu Židům, že ruší to první, v kontextu o Zákonu obětí a ustanovuje to druhé - lepší oběť. Pokud budeme důslední, jistě přijde otázka, jestli to není protimluv. Jsou zrušeny zákony o obětech, nebo nejsou? Můžeme si to představit na příkladu:

Když se naplní počet dnů v nějakém období, kde bylo uděleno namáhat se, například v práci, a pak nastane období, kdy už to není potřeba, tak to není tak, že ty dny s tou prací, které byli uděleny, by byli zrušeny v tom smyslu, jako by se nikdy nestali, ale s naplněním těch dní, přišli jiné dny. V běžném životě, většina lidí pět dní pracuje, a pak nastane víkend. Nikdo nezrušil 5 dní přikázané práce, jako by se nestali, to by pak nebyla žádná výplata. A přesto pak přichází po pracovních dnech odpočinek, protože pracovní dny se naplnily a nastal víkend.

A podobně je naplněn i Starý Zákon, jeho přikázání i jeho dny. Věk Starého Zákonu přešel v nový věk a už se nelze vracet do starého věku, který byl oddělen narozením Ježíše Krista.

Každý může oddělení věků vidět i na letopočtu ve kterém žijeme. Pro celý svět se právě píše rok 2021 po Kristu. Oddělení věků lze spatřit také ve starozákonních proroctvích a samozřejmě i v Novém zákoně.

(Řím.10:4)Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří.

Jak Pán Ježíš naplnil přikázání k obětování

Obětování beránka bez vady. (Gn22, Ex 12, Lev1-5, Num28-29, Ez46:13, Jan1:36, 1.Petr1:18-21, 1.Kor.5:7, Zj5:6)

Abrahamovi bylo přikázáno, aby šel místo beránka obětovat svého syna. (Genesis22:9-12)9Když přišli na místo, jež mu Bůh určil, Abraham tam postavil oltář a narovnal dřevo. Pak svázal svého syna Izáka a položil ho na dřevo na oltáři. 10Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl. 11Vtom na něj z nebe zavolal Hospodinův anděl: "Abrahame! Abrahame!" "Zde jsem," odpověděl. 12"Nevztahuj ruku na chlapce!" řekl on. "Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný - vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného."

V knize Exodus 12. kapitole, můžeme číst o ustanovení Izraelského svátku Hodu beránka, kde bylo přikázáno, celé Izraelské obci, aby měli u sebe čtrnáct dní ročního beránka bez vady, kterého potom měli zabít a jíst a jeho krví potřít své domy, aby je Bůh díky té krvi ušetřil až půjde bít vše prvorozené v Egyptské zemi.

V zákonech o obětech, ať už v knize Exodus, Leviticus, nebo v knize Numeri, je vidět, že nejvýznamější oběť Bohu, byl přikázán roční beránek bez vady. Čteme tam, že beránek bez vady musel být přinášen denně.(Exodus29:38) Toto pak budeš každodenně a stále obětovat na oltáři: dva roční beránky. 39Jednoho beránka budeš obětovat ráno a druhého za soumraku.

V knize Numeri 28-29 můžeme číst ještě ne-úplný seznam, všeho co mělo být přineseno jako zápalná oběť Bohu. Kromě ostatního to byli: Dva roční beránci bez vady denně, další dva každou sobotu, dalších sedm při obětech při novolunní, sedm ročních beránků bez vady při Hodu beránka, dalších sedm při Slavnosti týdnů, dalších sedm při Slavnosti troubení, dalších sedm v Den smíření, při sedmidenní Slavnosti stánků pak prvních šest dnů po čtrnácti ročních beráncích bez vady a sedmý den dalších sedm ročních beránků bez vady. Celkem asi více než tisíc ročních beránků bez vady za rok, shořelo na oltáři jako zápalná oběť příjěmě vonící Hospodinu.

Co bychom si pomysleli, kdybychom byli Zákonem obeznámení a praktikující Židé, a byli v situaci kde bychom slyšeli tato slova: (Jan1:29)Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: "Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!" ?

V Novém Zákoně je několikrát vidět, jak je Kristus označen jako Beránek. V listu Petrově se píše: (1:Petr1:18-21)Víte přece, čím jste byli vykoupeni ze svého marného životního způsobu, zděděného po předcích - nebylo to pomíjivými věcmi, stříbrem ani zlatem, 19ale vzácnou krví Kristovou! Ten byl jako beránek bez vady a poskvrny 20předem vybrán už před stvořením světa, ale teď na konci časů byl zjeven kvůli vám. 21Díky němu věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil jej, aby tak vaše víra a naděje směřovala k Bohu. Můžeme si navíc všimnout, že Petr nazval, způsob života Židů, za marný životní způsob, zděděný po předcích.

Také v Pavlově dopise čteme o Kristu, jako o již obětovaném Beránku:(1.Korintským5:7)7Zbavte se starého kvasu, abyste byli novým, nekvašeným těstem. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl již obětován!

A také v knize plných obrazů, ve Zjevení, je Pán Ježíš označen několikrát jako Beránek. (Zjevení5:6, 5:12, 6:1, 7:17, 17:14, 21:22)(Zjevení5:6)...A hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch starců stojí Beránek jako zabitý a má sedm rohů a sedm očí, což je sedm duchů Božích poslaných na celou zem. ...

Pokud se k přikázání o obětování beránků ještě přidá proroctví o obětování Beránka v lidském těle: (Izajáš 53:7) 7Byl zmučen, a přestože trpěl, ústa neotevřel. Na smrt byl veden jako beránek, jak ovce před střihači oněměl, ústa neotevřel.

Tak lze vidět, příklad toho, jak Pán Ježíš naplnil současně Zákon i Proroky.

Zákon obětí podle Leviticus:

Stálá zápalná oběť (Lev.1) - Byla naplněna Ježíšem Kristem, proto už nemusí nepřetržitě hořet na oltáři odevzdaní roční beránci bez vady, před Hospodinem. Kristus byl před Bohem obětován jednou provždy, jedinou poslední obětí nás s Bohem smířil a jeho oběť je věčně platná. (Židům9:12)Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení.

Moučné oběti (Lev.2) - Pán Ježíš je chléb života. Chléb, který lámeme symbolizuje tělo Kristovo, zlámané tělo, dané za život světa. (Jan6:51) Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa."

Pokojné oběti (Lev.3) - Pán Ježíš svou obětí přinesl pokoj. (Efezským2:15)Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a předpisech, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. Takto nám přinesl pokoj.

Oběti za hřích (Lev.4) - Pán Ježíš byl obětován, kvůli našim hříchům. (Židům10:12) Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici.

Oběti odškodnění (Lev.5) - Pán Ježíš byl obětován, aby odškodnil vše, kde jsme se provinili. (Židům9:15)Kristus zemřel, aby vykoupil hříchy spáchané za první smlouvy, a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, aby všichni povolaní mohli přijmout zaslíbené věčné dědictví.

Další příklady, toho jak Pán Ježíš naplnil Zákon:

Zákon říká, že oběť za hřích měla být spálena venku za táborem. (Ex29:14, Lev16:27) Nový Zákon vysvětluje, že: (Žid13:11-12) Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany. 12Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.

Na zvířecí oběti se měli vkládat ruce, a ty pak měli být přijímány jako smírčí výkupné. (Lev.1:4, Lev3:13, Lev4:4, a další) Na Krista byli vloženy naše hříchy. Přestože Kristus je Svatý a bez poskvrny, ztotožnil se s naším hříchem, aby za něj nesl trest. Tím nás smířil s Bohem. (2:Korintským5:21)On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. (1.Jan4:10)V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

Jaké oběti bychom měli přinášet my: (Žid13:15-17, Řím 12:1, 1.Petr2:5)

To se můžeme dočíst v několika pasážích:

(Židům13:15-17) 15Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. 16Nezapomínejte ovšem na dobročinnost a štědrost, neboť takové oběti jsou Bohu příjemné. 17Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a buďte poddajní; bdí totiž nad vašimi životy jako ti, kdo budou muset složit účty. Ať to mohou dělat s radostí, a ne s naříkáním - to by vám přece nebylo prospěšné.

(Římanům12:1) Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.

(1.Petrova2:4-5) 4Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem, 5sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.

V dalším díle bude pojednání o tom, jak Pán Ježíš naplnil Zákon svátků.

T. Ondris