Jak Pán Ježíš naplnil slavnost nekvašených chlebů II (Ex12:16)

08.08.2021

Prvního a stejně tak sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce; smíte pouze připravit, co každý potřebuje k jídlu. (Ex12,16)

1.Den svaté shromáždění

Z evangelií je zjevné, že prvního dne svátku nekvašených chlebů byl Pán Ježíš ukřižován.

(Marek14:12) Prvního dne Svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?"

Dále se lze dočíst, že tu noc po večeři byl Pán Ježíš zadržen a ráno v devět hodin ukřižován. Tedy podle Židovského náboženského kalendáře, v kterém den začíná večerem, byl Pán Ježíš ukřižován ten samý den. Večer byl zadržen a ráno ukřižován. Proto Pán Ježíš zemřel přesně na svátek Hod beránka a zároveň na první den Svátku nekvašených chlebů, tedy v ten den, kdy se neměla dělat žádná práce a mělo být svaté shromáždění. Prvního dne svátku nekvašených chlebů vysvobodil Bůh vyvolené Izraelity z Egyptu, kde museli otročit faraonovi, ale vyvolené křesťany Bůh vyrval z ruky Satana, a vysvobodil z otroctví hříchu a smrti. A tak smrt Pána Ježíše přinesla vyvoleným vítězství nad smrtí.

(Žid2,14-15) ...právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.

7.Den svaté shromáždění

Sedmý den mělo být rovněž svaté shromáždění a rovněž se nesměla dělat žádná práce. Na co ale ukazuje sedmý den? Evangelia neříkají nic o tom, že by se stalo něco závratného přesně sedm dní od Pánova ukřižování. Víme, že Pán Ježíš vstal třetího dne z hrobu, ale pak se ukazoval učedníkům po 40 dní. Jak je psáno ve Skutcích,

"(Skutky1:3) Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království."

Sedmý den svátku nekvašených chlebů nemůže ukazovat ani na vylití Ducha svatého, to se stalo ve Skutcích na Letnice, a ty jsou ve Starém zákonu označeny jako Slavnost týdnů a to bylo 50 dní od Pánova vzkříšení. Přesto však musíme hledat význam sedmého dne v Božím slově.

V knize Genesis a také na mnoha jiných místech je sedmý den, označen jako den, ve kterém Bůh odpočinul.

(Genesis2:2-3) Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. 3Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.

Bůh sedmého dne odpočinul od všeho díla, to je psáno v pasáži, která mluví o stvoření. Ale vidíme, že také sedmého dne svátku nekvašených chlebů se nesměla dělat žádná práce.

Abychom lépe porozuměli významu sedmého dne,

podívejme se do listu Židům, do čtvrté kapitoly, jak autor onoho dopisu, chápe sedmý den, ve kterém Bůh odpočinul ode všeho svého díla.

(Židům4:3-5) Do odpočinku tedy vcházíme jen my, kteří jsme uvěřili. On přece řekl:
"Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"
Jeho dílo je ovšem hotové už od stvoření světa. 4Písmo přece na jednom místě mluví o sedmém dni takto: "Sedmého dne Bůh odpočinul ode všech svých skutků," a jinde zase: "Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"

Autor židům, použil pasáž o sedmém dni z knihy Genesis spolu s Žalmem 95:11 a dokazuje jimi, že dílo spasení je hotové už od stvoření světa.

Zároveň ukazuje na sedmý den, jako na den odpočinku, do kterého vcházíme. A v jedenáctém verši nás vybízí, abychom usilovali do toho odpočinku vejít.

Proto už teď můžeme chápat sedmý den, jako den, ve kterém bude figurovat Pán Ježíš a jako den, který bude završením Božího díla spasení, které už je ale hotové od stvoření světa. Bůh předem rozhodnul, kdo do jeho odpočinutí vejde a kdo ne.

V 2. Tesalonickým se píše o příchodu Pána a ten příchod je spojen se shromážděním věřících k oslavě Pána a také s odpočinutím.

... ale vy ztrápení se spolu s námi dočkáte odpočinutí. Pán Ježíš se zjeví z nebe se svými mocnými anděly 8v ohnivém plameni, aby potrestal ty, kdo neuznávají Boha a nepřijímají evangelium našeho Pána Ježíše. 9Jejich trestem bude věčná záhuba v odloučení od Pána a od jeho úžasné moci. 10V ten den Pán přijde, aby byl oslaven svými svatými a obdivován všemi věřícími - vždyť i vy jste uvěřili našemu svědectví. (2Tes.1,7-10)

Jan křtitel, vydal svědectví o Kristu podobně, když řekl,

17Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm." 18Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu (Lk3:17-18)

V těch dnech se nesmí dělat žádná práce

Jestliže tedy vidíme, jak slavnost nekvašených chlebů od prvního až do sedmého dne ukazuje na Boží dílo spasení, pak ještě zbývá říct, co v rámci předobrazu spasení znamená, že prvního a sedmého dne se nesmělo pracovat.

Nový zákon sice přímo neodhaluje, význam zákazu práce, v těchto dnech, ale jestliže jsme už došli k tomu, že slavnost nekvašených chlebů je jistým předobrazem Božího díla spasení, může to zkrátka znamenat, že pro spasení nemůže nikdo pracovat.

A to je už přeci psáno v Novém zákonu,

(Řím3:28) Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.

Také,

(Tit3,5) spasil nás - ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, 

Památka

Závěrem pak, na slavnost nekvašených chlebů musel Mojžíšův lid pamatovat:

3Mojžíš tedy lidu řekl: "Pamatuj na tento den, v němž jsi vyšel z Egypta, z domu otroctví, neboť Hospodin vás odtud vyvedl silou své ruky. Proto ať se nejí nic kvašeného. (Ex13,3)

Na tohle my ale pamatovat nebudeme, protože nás Bůh vyvedl z otroctví světa, silou své ruky nás vyrval z otroctví Satana , skrze smrt Pána Ježíše.

A také proto nám Pán Ježíš přikázal, abychom na jeho památku spolu jedli chléb a pili víno, které představují jeho tělo a jeho krev, které za nás Pán dal.


Nesrovnalost mezi Exodus12:18 a Leviticus23:6

V knize Exodu v 12. kapitole je slavnost nekvašených chlebů ustanovena na 14. den měsíce Nisan. Ale v knize Leviticus ve 23. kapitole nebo Numeri 28. kapitole je psáno, že slavnost nekvašených chlebů má začínat 15. dne měsíce nisan, tedy o den později. Na to proč to tak je, existují různé názory. Někdo říká, že jde o překladovou chybu, kdy se překladatelé 1000 let před Kristem, mylně domnívali, že Hod beránka a nekvašené chleby jsou oddělené svátky. Učenci křesťanští i židovští zase debatují o tom, že tato nesrovnalost vznikla používáním lunárního a solárního kalendáře. Těžko lze tedy přesně jednoznačně určit čím vznikla tato nesrovnalost, ale lze říct, že texty z evangelií jsou konzistentní s tím, že Hod beránka i svátek nekvašených chlebů začínají ve stejný den. To je 14. dne prvního měsíce židovského náboženského kalendáře.