Jak Pán Ježíš naplnil slavnost nekvašených chlebů?

12.06.2021

Těmito následujícími odstavci je navázáno na svátek Pesach - Hod beránka

Hod beránka a nekvašené chleby

Z 12. kapitoly knihy Exodus lze vidět, že slavnost nekvašených chlebů úzce souvisí se svátkem Hod beránka. V den kdy byl ustanoven Hod beránka, byla také ustanovena slavnost nekvašených chlebů a tudíž nejde slavit Hod beránka bez nekvašených chlebů. A ani nejde mít slavnost nekvašených chlebů bez Hodu beránka. Hodem beránka se připomíná ušetření od zhoubné rány, kterou Bůh udeřil na Egypt, ale Izraelské rodiny, které měli na svých domech krev beránka, tak pominul. (Exodus12:26-27) Až se vás vaši synové zeptají: 'Co pro vás tento obřad znamená?' 27odpovíte: 'Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů. Udeřil na Egypt, ale naše rodiny zachránil.' Tehdy lid padl na kolena a klaněl se. Nekvašené chleby pak mají připomínat vysvobození, či vyjití z Egypta. (Ex12:17, 13:7-10, 23:15) (Exodus12:17) Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše zástupy z Egypta. Tento den budete zachovávat ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení. V předchozím článku, Jak Pán Ježíš naplnil Hod beránka, bylo ukázáno, co bylo přikázáno k tomu svátku a jak to Pán Ježíš naplnil. Také tam je vysvětleno jak Pán Ježíš naplnil věčné ustanovení pro svátek Hodu beránka. Nyní se podívejme na to, co bylo přikázáno pro slavnost nekvašených chlebů a jak je Pán Ježíš také věčně naplnil.


Po sedm dní, žádný kvas (Ex12:8,15,18-20, 13:3-7, 23:15, 34:18, Num6:3, 28:7, Dt16:3,8, Ez45:21)

Na několika místech Starého zákonu se opakuje přikázání jíst nekvašené chleby a nejíst nic kvašeného v období, které Bůh ustanovil. (Exodus12:15)Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby; hned první den odstraníte ze svých domů kvas. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele. Podobně: (Exodus13:7)Po sedm dní se budou jíst nekvašené chleby. Nevyskytne se u tebe nic kvašeného, na celém tvém území se nevyskytne kvas.  Z těchto přikázání je vidět, závažnost kvasu. A také to, že nesmíte mít kvas naprosto nikde na vašem území. Už tyto přikázání mohli ukazovat na to, že nejde o pouhý kvas na chleba, ale symboliku něčeho mnohem závažnějšího. Nový zákon nám již odkryl symbol tohoto kvasu, kterému bychom se měli jako následovníci Pána Ježíše vyvarovat a také zbavit, jelikož Pán Ježíš řekl: (Matouš16:11-12) Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!" 12Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení. A klíčové verše odkrývající význam kvasu jsou také v 1.Kor.5:7-8  (1.Korintským5:7-8) Zbavte se starého kvasu, abyste byli novým, nekvašeným těstem. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl již obětován! 8Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy. Zde v těchto Pavlových verších je kvas symbolem špatnosti a ničemnosti. Protože Pán Ježíš zemřel za naše hříchy, lze také říct, že starý kvas kterého bychom se měli zbavit jsou naše staré hříchy. Když se pak podíváme dál do Nového zákonu, lze nalézt poměrně slušný seznam věcí, kterých bychom se měli zbavit. Podívejme na některé z nich. Koloským3:5 říká že máme umrtvit své pozemské sklony - smilstvo, nečistotu, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost. Osmý verš téže kapitoly říká, že ze svých úst máme odstranit zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči. 1.Petr.2:1 říká, že máme odhodit všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání. A dalo by se toho najít mnohem více. Ale všechno to kvůli tomu, že Pán Ježíš, Beránek Boží byl již obětován za naše hříchy.  Nestačí však jen to staré odhodit, ale je potřeba to staré nahradit novým. Jak je psáno: "slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy."  Proto se na jiných místech také píše abychom obnovovali ducha své myslí a oblekli se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy(Ef4:23). A nebo Kol.3:12 říká, že se jako Boží vyvolení, svatí a milovaní máme obléct niterným soucitem, laskavostí, pokorou, mírností a trpělivostí. Znovu bychom mohli najít veliký seznam věcí, toho jací máme být, jak máme být posvěcení. Ale všechno je to jen díky tomu, že náš Velikonoční Beránek, Pán Ježíš, byl již obětován. Přestože Nový zákon klade důraz na naše posvěcování, my víme, že Pán Ježíš nás již svou obětí posvětil a také nás neustále posvěcuje. Jak je psáno v listu Židům2:11,"Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce." A nebo (Židům10:10) A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista. Nebo v 17. kapitole Janova evangelia se Pán Ježíš modlil: "posvěť je pravdou, tvé slovo je pravda", a také: Posvěcuji sám sebe za ně, aby i oni byli posvěceni pravdou (Jan17:19).  Je to tedy Pán Ježíš kdo se za nás posvětil, a kdo nás neustále posvěcuje. A čím nás posvěcuje? Božím slovem. A když k tomu přidáme ještě proroctví Sofoniáše: "(Sofoniáš1:7)Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.",  vidíme znovu jak Pán Ježíš naplnil Zákon i Proroky. 


První a sedmý den sváté shromáždění, nebude se dělat žádná práce!

(Exodus12:16)Prvního a stejně tak sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce; smíte pouze připravit, co každý potřebuje k jídlu. Čím byli ty dny speciální? Jak se tyto dny promítly v evangeliu? A jak souvisí s Pánem Ježíšem? Z evangelií víme, že prvního dne svátku nekvašených chlebů byl Pán Ježíš ukřižován. (Marek14:12) Prvního dne Svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?"  Tu noc po večeři byl Pán Ježíš zadržen a ráno v devět hodin ukřižován. Zde je potřeba dát pozor, protože z našeho Gregoriánského kalendáře, chápeme, že Pán Ježíš byl ukřižován následující den po večeři Páně a to by bylo až druhý den svátku nekvašených chlebů, ale podle lunárního židovského kalendáře, to bylo ten samý den. Takže Pán Ježíš byl ukřižován prvního dne svátku nekvašených chlebů a když se shromažďujeme k připomínce Pánovi smrti, máme svaté shromáždění. Sedmý den ale mělo být další svaté shromáždění a také se nesměla dělat žádná práce. Na co to ukazuje? Evangelia nám neříkají nic o tom, že by se stalo něco závratného přesně sedm dní od Pánova ukřižování. Ano, víme že Pán Ježíš vstal třetího dne z hrobu. A pak se zjevoval učedníkům, ale žádná zmínka o tom, že by to bylo sedm dní od ukřižování. Je tu proto dobrý důvod domnívat se, či věřit, že tento sedmý den jako přikázání ve starém zákonu symbolicky znovu ukazuje na Pánův Den, o kterém se píše zřetelně v Novém zákoně. Bude to ten Den, který očekáváme. Bude to druhý příchod Pána Ježíše Krista. Takto nám i Starozákonní svátky a jejich přikázání ukazují a dosvědčují Boží záměry. Vraťme se ještě k prvnímu dni svátku nekvašených chlebů, v ten den, dal Pán Ježíš učedníkům chléb se slovy: "toto je mé tělo, které se vydává za vás" a plod vinné révy se slovy: "toto je má krev, která se prolévá za vás". Z 1.listu Korintským11:26 víme, že když jíme chléb a pijeme víno na Pánovu památku, zvěstujeme tím jeho smrt, dokud on nepřijde. Neboli, dokud nepřijde Pánův Den. Nakonec ještě stojí za přemýšlení, skutečnost zapsaná v knize Genesis, a to že Bůh stvořil svět v sedmi dnech. Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. (Gensis2:2). 


Nesrovnalost mezi Exodus12:18 a Leviticus23:6

V knize Exodu v 12. kapitole je slavnost nekvašených chlebů ustanovena na 14. den měsíce Nisan. Ale v knize Leviticus ve 23. kapitole nebo Numeri 28. kapitole je psáno, že slavnost nekvašených chlebů má začínat 15. dne měsíce Nísan, tedy o den později. Na to proč to tak je, existují různé názory. Někdo říká, že jde o překladovou chybu, kdy se překladatelé 1000 let před Kristem, mylně domnívali, že Hod beránka a nekvašené chleby jsou oddělené svátky. Učenci křesťanští i židovští zase debatují o tom, že tato nesrovnalost vznikla používáním lunárního a solárního kalendáře. Těžko lze tedy přesně jednoznačně určit čím vznikla tato nesrovnalost, ale lze říct, že texty z evangelií jsou konzistentní s tím, že Hod beránka i svátek nekvašených chlebů začínají ve stejný den. To je 14. dne prvního měsíce židovského náboženského (lunárního) kalendáře.