Jak Pán Ježíš naplnil slavnost nekvašených chlebů? (Ex12:15)

12.06.2021

Následujícími odstavci je navázáno na svátek Pesach - Hod beránka

Hod beránka a nekvašené chleby

Slavnost nekvašených chlebů souvisí se svátkem Hod beránka. V den, kdy měli být zabiti beránci pro slavnost Hod beránka, začala také slavnost nekvašených chlebů. Někdy se tyto slavnosti spojují v jednu, přestože každý z těchto svátků má svůj význam. Rozdíl je v tom, že Hod beránka, byl ustanoven jako jeden sváteční den, ale slavnost nekvašených chlebů jako sedmi denní slavnost. Rozdíl, je ale také ve významu. Hodem beránka se připomínala oběť beránka a ušetření od zhoubné rány, která přišla na Egypt, jak potvrzují verše:

"(Exodus12:26-27) Až se vás vaši synové zeptají: 'Co pro vás tento obřad znamená?' 27odpovíte: 'Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů. Udeřil na Egypt, ale naše rodiny zachránil.' Tehdy lid padl na kolena a klaněl se." 

Nekvašené chleby ale měli připomínat vysvobození, či vyjití z Egypta.

(Exodus 13:3) Mojžíš tedy lidu řekl: "Pamatuj na tento den, v němž jsi vyšel z Egypta, z domu otroctví, neboť Hospodin vás odtud vyvedl silou své ruky. Proto ať se nejí nic kvašeného.

Přikázání, která byla ustanovena ke slavnosti nekvašených chlebů:

  1. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby a nebudete jíst nic kvašeného. (Ex12:15)
  2. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele. (Ex12:15)
  3. Prvního a stejně sedmého dne budete mít svaté shromáždění. (Ex12:16)
  4. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce. (Ex12:16)


Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby a nebudete jíst nic kvašeného

(Ex12:8,15,18-20, 13:3-7, 23:15, 34:18, Num6:3, 28:7, Dt16:3,8, Ez45:21)

Na několika místech Starého zákonu se opakuje přikázání jíst nekvašené chleby a nejíst nic kvašeného v období, které Bůh ustanovil.  (Exodus12:15)Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby; hned první den odstraníte ze svých domů kvas. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele. Pán Ježíš nám ukázal co je to kvas v duchovním a intelektuálním smyslu:  (Matouš16:11-12) Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!" 12Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení. Další klíčové verše odkrývající význam kvasu jsou také v listu do Korintu. (1.Korintským5:7-8 EP) Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. 8Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.  V těchto verších je kvas symbolem lidské špatnosti a ničemnosti.  Kvasem tedy lze rozumět všechno špatné co vychází z nitra člověka.  Na jiných místech Nového zákonu se nachází tyto špatnosti a ničemnosti rozepsané, a jsou to: Smilstvo, nečistota, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost. Koloským 3:5 přikazuje tyto špatnosti umrtvit.  Osmý verš téže kapitoly přikazuje odhodit zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči. Podobně 1.Petrova2:1 přikazuje odhodit všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání. Všechny tyto a i další špatnosti a ničemnosti Bůh přikazuje odhodit, umrtvit a je to přikázáno kvůli tomu, že Pán Ježíš, Beránek Boží byl již kvůli těmto špatnostem obětován. A proto také máme slavit Velikonoce s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy. A nebo jinak řečeno: (Efezským4:24) a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy. Podobně přikázání v listu Římanům: (Římanům13:14) Místo starostí o tělesné touhy se oblečte do Pána Ježíše Krista. Tyto a podobná přikázání nám jsou dána, proto že Pán Ježíš Beránek Boží byl již obětován. Těmito přikázáními nás Pán Bůh vede k posvěcování. To je totiž Boží vůle pro každého křesťana. Jak se píše (1.Tesalonickým4:3-7)Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. 4Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, 5nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. 6Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. 7Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. 8Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha. Zbavení se starého kvasu a stávání se novým nekvašených těstem, lze tedy symbolicky chápat jako posvěcováni se. Ovšem skutečnost plynoucí z Kristova spásného díla je, že Pán Ježíš nás již svou obětí posvětil a také nás neustále posvěcuje. Tohle je psáno v listu Židům2:11,"Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci," A nebo (Židům10:10) A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista. Nebo v 17. kapitole Janova evangelia se Pán Ježíš modlil: "posvěť je pravdou, tvé slovo je pravda"(Jan17:17), a potom slovy: Posvěcuji sám sebe za ně, aby i oni byli posvěceni pravdou (Jan17:19).  Je to tedy Pán Ježíš, kdo se za nás posvětil, a kdo nás také neustále posvěcuje pravdou. A tak nás učinil a stále činí novým nekvašeným těstem až do té doby, kdy budeme vzkříšeni. A Pavel v listu Filipským s jistotou tvrdí: "Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše."  V ten den se potom stane to, co se píše o kousek dál ve Filipským3:21: Ten (Pán Ježíš) promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.  A nakonec, když se k tomu ještě přidá proroctví Sofoniáše: "(Sofoniáš1:7)Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.", tak  je vidět jak Pán Ježíš naplnil nejen Zákon ale i Proroky.


Vyobcován z Izraele

Druhá polovina patnáctého verše dále říká: Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele (Ex12:15). Pokud kvas symbolizuje špatnosti a ničemnosti, co potom symbolicky znamená, že kdokoliv by jedl něco kvašeného bude vyobcován z Izraele? Možná to znamená, to co píše Pavel v 1. listu korintským v 5. kapitole, z které bylo citováno, abychom se zbavili kvasu, ale hned předtím Pavel psal o člověku, kterého měli vydat Satanu, aby jeho duch byl zachráněn v Pánův den. Asi teď není vhodný čas pouštět se do rozboru této pasáže, ale je vidět, že když to apoštol Pavel napsal, tak musel být také inspirován těmito verši z 12. kapitoly Exodus, které se týkají slavnosti nekvašených chlebů.  V šesté kapitole Janova evangelia hovoří Pán Ježíš o tom jaký nekvašený chléb potřebujeme jíst: (Jan6:54-57) Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. 55Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. 56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě.  Pán Ježíš nikdy nezhřešil, vždycky byl bez špatnosti i ničemnosti, proto je naším nekvašeným chlebem a proto se také musíme učit od něj a dávat si pozor na kvas učitelů, kteří nenásledují Kristovo nekvašené učení. Takže ten nekvašený chléb jíme, když věříme, že za nás Pán Ježíš dal své bezhříšné tělo, když se od něj učíme, když posloucháme jeho slovo a jednáme podle něj. Poté to také symbolicky potvrzujeme na Pánovu památku, podle přikázání, která od Pána dostali jeho učedníci. (Lukáš22:19)Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku."


Svaté shromáždění, první a sedmý den. 

(Exodus12:16)Prvního a stejně tak sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce; smíte pouze připravit, co každý potřebuje k jídlu. Z evangelií je zjevné, že prvního dne svátku nekvašených chlebů byl Pán Ježíš ukřižován. (Marek14:12)Prvního dne Svátku nekvašených chlebů, kdy se obětuje velikonoční beránek, se ho učedníci zeptali: "Kam ti máme jít připravit k jídlu velikonočního beránka?"  Dále se lze dočíst, že tu noc po večeři byl Pán Ježíš zadržen a ráno v devět hodin ukřižován. To znamená, že podle Židovského náboženského kalendáře byl Pán Ježíš ukřižován ten samý den co  byl zadržen, protože den v židovském náboženském kalendáři začíná a končí západem slunce. Pán Ježíš tak zemřel přesně na svátek Hod beránka a také na první den Svátku nekvašených chlebů. 

Na co nám ale ukazuje sedmý den? Evangelia nám neříkají nic o tom, že by se stalo něco závratného přesně sedm dní od Pánova ukřižování. Víme že Pán Ježíš vstal třetího dne z hrobu, ale pak se ukazoval učedníkům po 40 dní. Jak se píše: (Skutky1:3)Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království. Ovšem žádná zmínka o tom, že by se stalo něco závratného přesně sedm dní od Pánova ukřižování. Sedmý den svátku nekvašených chlebů nemůže ukazovat ani na Letnice a vylití Ducha svatého, protože Letnice byli až 50 dní od Pánova vzkříšení. 

Bude to tedy ten Den o kterém se píše v Novém zákoně? Bude to ten Den, který očekáváme? Bude to druhý příchod Pána Ježíše Krista?  Možná nám i Starozákonní svátky a jejich přikázání ukazují a dosvědčují Boží záměry. Vraťme se ještě k prvnímu dni svátku nekvašených chlebů, v ten den, dal Pán Ježíš učedníkům chléb se slovy: "toto je mé tělo, které se vydává za vás" a plod vinné révy se slovy: "toto je má krev, která se prolévá za vás". Z 1.listu Korintským11:26 víme, že když jíme chléb a pijeme víno na Pánovu památku, zvěstujeme tím jeho smrt, dokud Pán nepřijde. Jinými slovy, dokud nepřijde Pánův Den.

Autor listu Židům ve 4. kapitole předkládá význam sedmého dne. Má to být den ve kterém Bůh odpočinul ode všech svých skutků. 


Nakonec ještě stojí za zmínku, skutečnost zapsaná v knize Genesis, a to že Bůh stvořil svět v sedmi dnech. A Genesis2:2 říká: "Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal." Pokud je Biblické stvoření také určitou paralelou spasení, jak to chápe autor listu Židům.



Nekvašené chleby a vysvobození v průběhu Bible (Ex12,Sk...,  )

Na slavnost nekvašených chlebů, byli vysvobozeni Izraelci z Egypta. Na slavnost nekvašených chlebů vstal Pán Ježíš z mrtvých a my jsme byli vysvobození z otroctví hříchu. Na slavnost nekvašených chlebů byl Pavel vysvobobozen z pout z vězení.

Nesrovnalost mezi Exodus12:18 a Leviticus23:6

V knize Exodu v 12. kapitole je slavnost nekvašených chlebů ustanovena na 14. den měsíce Nisan. Ale v knize Leviticus ve 23. kapitole nebo Numeri 28. kapitole je psáno, že slavnost nekvašených chlebů má začínat 15. dne měsíce nisan, tedy o den později. Na to proč to tak je, existují různé názory. Někdo říká, že jde o překladovou chybu, kdy se překladatelé 1000 let před Kristem, mylně domnívali, že Hod beránka a nekvašené chleby jsou oddělené svátky. Učenci křesťanští i židovští zase debatují o tom, že tato nesrovnalost vznikla používáním lunárního a solárního kalendáře. Těžko lze tedy přesně jednoznačně určit čím vznikla tato nesrovnalost, ale lze říct, že texty z evangelií jsou konzistentní s tím, že Hod beránka i svátek nekvašených chlebů začínají ve stejný den. To je 14. dne prvního měsíce židovského náboženského kalendáře.