Kdo je Ježíš v Markově evangeliu? (1:1-15)

Tak vidíme hned na začátku, že Marek píše, že je to o Božím Synu, ale kdo je tento Boží Syn? Musí se podotknout, že Božími syny nebo dětmi mohou být v Písmu nazváni i například ti, kteří vírou přijali toho, který přišel. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. 12Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi - všem těm, kdo věří v jeho jméno.(Jan1:11-12) Tedy podle prvního verše je být Božím synem ještě široký pojem a mohl by zahrnovat i další lidi. Ale další dva verše totožnost Pána již upřesňují. Marek odkazuje čtenáře do Starého Zákonu. Cituje proroka Izaiáše čtyřicátou kapitolu, třetí verš a tím ztotožňuje příchod Pána Ježíše, s příchodem Boha.

(Izaiáš40:3) Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinovu, vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu!  Marek tímto jednoznačně svým čtenářům dává najevo, že ten kdo přišel, ten Boží Syn, není nikdo jiný, podle tohoto proroctví, než Bůh sám. Další starozákonní prorocká pasáž, která se vztahuje k počátku evangelia je v knize: (Malachiáš3:1) Hle, už posílám svého posla, aby připravil cestu přede mnou. Pak náhle přijde do svého chrámu Panovník, po němž se ptáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, už přichází,  praví Hospodin zástupů. 

Potom co bylo toto proroctví vyhlášeno uplynulo asi 400 let a do té doby se nic nedělo, a pak přišel ten posel, Jan křtitel, který přišel připravit cestu před Pánem.

(Marek1:4-7) 4Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. 5Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán. 6Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med. 7Kázal: "Po mně přichází někdo silnější než já!   Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu. 

Tak, zde musí být vidět jak Jan Křtitel měl opravdu vysoké mínění o Pánu, neboť on věděl kým je.  A přesto, že z Lukášova evangelia 1. kapitoly se můžeme dozvědět, že Jan se narodil asi o šest měsíců dříve než Ježíš, tak v Janově evangeliu v 1. kapitole se můžeme dozvědět, že Jan Křtitel o něm také řekl toto: (Jan1:30)To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.  Z evangelií, konkrétně z Lukášova se také můžeme dozvědět, že rodiče Ježíše a rodiče Jana Křtitele byli blízkými přáteli, tzn., že Ježíš a Jan se mohli znát už od útlého dětství a přesto Jan pak řekl, že není hoden, aby ani jako otrok rozvázal řemínek jeho obuvi. 

 A dále řekl v osmém verši:

(Marek1:8) Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým."

Pán Ježíš křtí Duchem svatým. Křesťané byli Kristem pokřtěni Duchem svatým. Přičemž jiné verše také hovoří o tom, že Bůh dává Ducha. Například v (Gal.3:5) Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli? 

V Lukášově a Matoušově evanageliu je navíc také zaznamenáno, ze slov Jana Křtitele,  že Pán Ježíš bude křtít nejen Duchem svatým, ale také ohněm. Duchem svatým byli pokřtěni ti kteří přijali evangelium a uvěřili mu, jak čteme v (Efezským1:13-14) V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. 14Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu! Ale ohněm budou křtěni, ti kteří odmítají Boha a evangelium, jak čteme v (2.Tesalonickým1:7-9) ...Pán Ježíš se zjeví z nebe se svými mocnými anděly 8v ohnivém plameni, aby potrestal ty, kdo neuznávají Boha a nepřijímají evangelium našeho Pána Ježíše. 9Jejich trestem bude věčná záhuba v odloučení od Pána a od jeho úžasné moci.  Poté co v těchto evangeliích Jan řekl, že bude křtít Duchem svatým a ohněm, řekl také toto: (Matouš3:12, Lukáš3:17) Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!"

Otázka:  Věříte, že Boží Syn je Bůh na základě úplného začátku Markova evangelia?

                  Věříte, že Pán Ježíš je Bůh, protože křtí Duchem svatým?

                  Věříte, že Pán Ježíš také bude křtít ohněm, ty kdo neuznávají Boha?

(Marek1:9-11) 9V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu. 10Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice. 11Z nebe zazněl hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil." 

Z nebe se ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn." Ano, Bůh z nebe zavolal hlasem, z nebe sestupoval Duch svatý a na zemi je Boží Syn. To je ukázka jednoho všemohoucího a nekonečného Boha, který je dle křesťanské tradice označovaný jako trojjediný Bůh. To je jeden Bůh existující ve třech osobách. Bůh se narodil z Ducha panně Marii na zem v osobě Ježíše Krista a zároveň je v nebi. Je nekonečný. Bůh se jen neproměnil v člověka, ale Bůh z Boha vyšel, Bůh se z Boha narodil.  Jan v evangeliu píše, že Boha nikdo nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil. (Jan1:18). A přesto můžeme číst ve Starém zákonu, že Bůh se různými způsoby zjevoval lidem. Například prorokovi Ezechielovi bylo dáno vidění Boží slávy v kterém také viděl postavu člověka, ale Abrahamovi se dokonce Bůh zjevil v osobě člověka a on sním mluvil tváří v tvář což je psáno v Genesis 18 a taktéž Jákobovi, který se sním dokonce pral což je psáno v Genesis 32. Takže Bůh se zjevoval v lidském těle i ve Starém zákonu. Tedy ten neviditelný Bůh o kterém Jan mluví se nám musel nějak dát poznat a nejen to, ale i spasit, a to tak, že za nás musel žít spravedlivým životem a zaplatit svým tělem, svou krví, svou obětí za naše hříchy. A to udělal Bůh v osobě Ježíše Krista. Bez Boha bychom ani nemohli znát  Pána Ježíše a bez Pána Ježíše bychom nemohli znát Boha. Jak řekl Pán: (Matouš11:27) Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.

Otázky: Věříte, že se Bůh zjevil v těle, aniž by přestal být Bůh?

                Věříte, že Bůh se narodil na tento svět, aby nás spasil? 

(Marek1:12-13) 12Duch ho pak ihned vypudil na poušť. 13Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.

Zde je tedy Pán Ježíš vyveden na poušť Duchem, který na něj sestoupil. A potom, zde se můžeme dozvědět, že ho pokoušel satan. Ale jedna z častých námitek proti osobě Ježíše Krista, je tato: "Kdyby byl Ježíš Bůh, nemohl by být pokoušen, protože Bůh nemůže být pokoušen, což píše Jakub1:13" Ale pozor! Nejdříve je třeba říct, že Jakub pak také píše, že každý člověk je pokoušen a váben svou vlastní žádostivostí. Takže Bůh nemůže být pokoušen svou vlastní žádostivostí a Pán Ježíš také v poušti nebyl pokoušen žádnou svou žádostivostí. Pán byl pokoušen Satanem, po čtyřicet dní, který ho ale nedokázal svést, jako to bylo v případě Adama v zahradě Eden jak je psáno v Genesis 3, když Adam s Evou propadli žádostivosti a zatoužili být jako Bůh, když jedli ze zakázaného ovoce, poznání dobrého a zlého, a tím propadli smrti a tím se přenesl hřích a smrt na všechny lidi.  Ale Pán byl v poušti pokoušen a oslovován takto: (Lukáš 4:3)"Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.". Musíme tedy zde vidět rozdíl v oslovení. Adam byl osloven s tím, že může být jako Bůh, ale Pán Ježíš byl oslovován "Jsi li Boží Syn" Také, Pavel když v listu Korintským odkazuje do Genesis, srovnává Adama s Kristem v (1.Korintským 15:45) Jak je psáno: "První člověk, Adam, se stal živou duší," ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem. Tedy prvnímu Adamovi byl vdechnut život, zatímco Kristus jakožto poslední Adam je nám obživujícím duchem, neboli ten kdo nás obživuje. Pán to říká v (Jan11:25)"Já jsem vzkříšení i život," řekl jí Ježíš. "Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. 

Také se podívejme na verš (Jan5:18) Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn. Toto Ježíš pověděl židovským představeným, kteří ho pronásledovali a chtěli ho zabít, protože oni si mysleli že se rouhá, když pochopili, že se dělá rovným Bohu, ale nevěřili v něj. A tedy když Syn sám od sebe nemůže dělat nic, jedině to co vidí dělat Otce, tak nemohl ani podlehnout pokušení, protože je nemožné, aby Otec podlehl pokušení, tak ani Syn nemůže. 

A teď se podívejme na to, že Bůh vlastně může být v jistém smyslu pokoušen. Ze Starého Zákonu víme, že když byli Mojžíšem, synové Izraele vyvedeni na svobodu z Egypta, oni pokoušeli Boha v poušti po 40 let. Stěžovali si a reptali proti Bohu, že nemají co jíst, toužili po pozemském bohatství a klaněli se proto modlám, a tak například v Davidovu Žalmu můžeme číst: (Žalm78:18-19) Pokoušeli Boha v srdcích svých, podle své chuti pokrm žádali. 19Mluvili proti Bohu se slovy: "Copak Bůh prostře stůl na poušti?  Synové Izraele tak pokoušeli Boha. Zatímco Bůh na ně dopouštěl hlad, aby poznal a oni sami poznali co je v jejich srdci. Jak je psáno v: (Deuteronomium8:2-3) Pamatuj na celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let po poušti, aby tě pokořil a vyzkoušel a aby poznal, co je v tvém srdci - zda budeš zachovávat jeho přikázání, nebo ne. 3Pokořoval tě a dopouštěl na tebe hlad; krmil tě manou, kterou jsi neznal ty ani tví otcové, aby ti dal poznat, že nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst. A teď zde musí být vidět, že to kde synové Izraele selhali, tam Pán Ježíš uspěl. Když vyhladověl po 40. dnech v poušti bez vody a bez jídla, odpověděl pokušiteli: (Matouš4:4) "Je psáno: 'Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst.'"

Pán Ježíš tedy naplnil spravedlnost, kterou oni naplnit nedokázali. Pán Ježíš se stal před Bohem spravedlivým za nás i v každém našem pokušení ve kterém selháváme. On je naše spravedlnost. 

Na závěr tohoto odstavce, stojí za to zmínit, že ten koho v poušti pokoušeli synové Izraele, byl náš Pán Ježíš Kristus, jak píše Pavel v listu Korintským:  (1.Korintským10:3-9) 3Všichni jedli tentýž duchovní pokrm 4a všichni pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus). 5Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení - vždyť "byli pobiti na poušti".6To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni. 7Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: "Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili." 8Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc. 9Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady. 

Abychom tyto verše nepochopili špatně, musíme rozumět, že synové Izraele, pokoušeli Krista, hlavně svou nevírou, ale když přišel Pán, řekl nám v: (Jan6:47-51) Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život. 48Já jsem chléb života. 49Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel. 51Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa."

Otázka: Věříte v Ježíše Krista, nebo ho jen pokoušíte svou nevírou?

(Marek1:14-15) 14Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: 15"Čas se naplnil - Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!" 

Jestli se tehdy přiblížilo Boží království, a naplnil se čas o kterém mluvili proroci, musel se podle proroctví také přiblížit Boží Král, ten zaslíbený vládce, mesiáš. Ježíš tedy začal kázat v Galileji, že se přiblížilo Boží království a naplnil se čas, ale asi před sedm-seti lety před Kristem v Galileji byl Izajáš a prorokoval toto: (Izajáš9:5-6) Vždyť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; na jeho ramenou spočine vláda a bude nazýván: Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. 6Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce. A Další prorok, Jeremiáš, skrze toho Bůh řekl: (Jeremiáš23:5-6) Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy vzbudím Davidovi spravedlivý Výhonek. Ten bude vládnout jako moudrý král a nastolí v zemi právo a spravedlnost. 6Za jeho dnů bude Juda zachráněn a Izrael bude žít v bezpečí. A toto je jméno, jímž bude nazýván: HOSPODIN - NAŠE SPRAVEDLNOST. Zde jen malá vsuvka k označení Boha titulem Hospodin. Je to titul, kterým bylo v historii nahrazeno Boží jméno, kterým se Bůh poprvé představil Mojžíšovi a jeho lidu. To byl ten známý tetragram YHWH. Tento titul znamená v hebrejštině doslova: Jsem, který Jsem, nebo také Jsem, který je a bude. Později byl tento tetragram z úcty k jeho vyslovování nahrazen hebrejským titulem Adonai, což znamená Pán, od toho se pak k nám dostal i ten titul Hospodin. Kdybychom ale za slovo Hospodin, dosadili Boží jméno, "Jsem, který jsem," nebo "Jsem, který je a bude", překlad by mohl znít takto: "A toto je jméno jímž bude nazýván: JSEM, KTERÝ JSEM - NAŠE SPRAVEDLNOST" A my přece i podle 1.Korintským1:30 vyznáváme, že Pán Ježíš se stal od Boha naší spravedlností, posvěcením a vykoupením. 

A nakonec v evangeliích pak také můžeme číst na různých místech, že Pán Ježíš byl označen za Krále lidmi. Například: (Jan19:19-20) Pilát dal napsat a připevnit na kříž nápis tohoto znění: JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. 20Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, leželo poblíž města. A bylo to napsáno hebrejsky, řecky a latinsky.  Jako Král přišel a jako Král byl lidmi ukřižován, ale po svém vzkříšení se učedníkům zjevil: (Matouš28:17-18) 17Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali. 18Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 

Otázky: Věříte, že Ježíš je ten zaslíbený Boží Král, který má být nazýván Mocným Bohem,  Otcem věčnosti, jehož vláda stále poroste a jehož pokoj bude bez konce?

                  Věříte, má  být  nazýván Hospodin - naše spravedlnost?

                  Vyznáváte Ježíše jako svého Pána, který má veškerou moc na nebi i na zemi? 

Pokud je vaše odpověď ano, je možná vhodný čas, na Boží slova z Pavlova dopisu: (Římanům10:9) Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

Amen