O Božím Království, aneb může být svět opravdu svobodný?

07.11.2021

Tomáš Ondris

Pán Ježíš učil o Božím království. A pořád učí, kdykoliv otevřeme Bibli, učí nás o Božím království. Ale také nás učí o tomto světě.  Už to budou dva roky, co začal být svět omezován kvůli šíření viru. Lidem je hlásáno, že svět může být normální, jen pokud ....

Biblicky smýšlející křesťan se ale ptá, a co je to ten normální svět? Otevře Bibli a najde o světě napsáno tohle:

Víme, že my jsme z Boha, ale celý svět leží v moci Zlého(1.Jan5,19) 

Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života - nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.(1.Jan2,16-17)

Bible o světě říká, že leží v moci Zlého, že je samá touha těla, očí a namyšlenost života. Někteří křesťané se dívají na svět, a vidí že se zlepšuje, jiní křesťané se zase dívají na svět a vidí že se zhoršuje. Ale podle Bible, svět leží pořád v moci Zlého a v tom se nic nezměnilo.

Ať už tedy ve světě bude jakákoliv vláda, tak svět bude stále v moci Zlého. Lidé v našich končinách si zvykli říkat normální něčemu, kde je možná o trochu méně zla než jinde, nebo než bylo dříve. Bible však tento stav světa neoznačuje za normální. Ale říká o světu, že pomíjí, tak jako jeho touhy. 

Celkově však je vždy ve světě trochu dobra, trochu zla, někde je ho více a někde je ho méně, pořád ale platí celkově, že svět leží v moci Zlého a tak to bude ať už lidé ve světě budou mít určitý díl svobody a nebo jí budou mít méně.

Myslím si, že člověk, který je ve vězení, může být více svobodný, než někdo na svobodě. Člověk, který je ve vězení není vystaven vlivu pokušení světa. Ale člověk ve světě může být neustále vystaven různým druhům pokušení a hříchů, nebo ďáblovu pokušení, jako byl Pán Ježíš na poušti. 

Poté ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu. "To všechno ti dám," řekl mu, "když padneš na kolena a pokloníš se mi." 10"Odejdi, satane!" řekl mu na to Ježíš. "Je přece psáno: 'Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.'" Tenkrát ho ďábel opustil a hle, přistoupili andělé a sloužili mu.(Mt4,8-10)

Vzpomeňme si dále, jak byl Jan Křtitel ve vězení. Znal Ježíše, hlásal o něm že je spasitel, hned v prvních kapitolách evangelií na něho ukazoval, že on bude křtít Duchem svatým a ohněm, řekl Ježíšovi, že není hoden mu rozvázat řemínek na jeho obuvi. Řekl, že se před ním musí menšit a on musí růst. Přesto potom Jan z vězení, poslal za Ježíšem své učedníky s pochybovačnou otázkou: "Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" 

Vypadá to, že Jan si prostě nebyl jistý, tím co znamená, že Ježíš je tím kdo přišel vyhlásit tu svobodu, léto Hospodinovy milosti. 

Ježíš v době kdy věděl o Janově zatčení vztáhl na sebe při čtení v synagoze slova z proroka Izajáše: 

"Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým.
Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu a vyhlásit léto Hospodinovy milosti." (Lk4,18-19)

Takže zatímco Ježíš vyvádí lidi z temnoty do světla, vyhání démony, křísí mrtvé, uzdravuje malomocné, hluší slyší, slepí vidí, chromí chodí, tak Jan Křtitel zůstává ve vězení. 

Tak Jakou to svobodu Ježíš přinesl? Je to ta svoboda o kterou lidé usilují? Pro Jana Křtitele rozhodně nebyla. Z vězení se už nedostal, možná jen jeho hlava oddělená od těla se dostala ven.

Vypadá to tedy, že tu jsou minimálně dva druhy svobody, zaprvé ta svoboda kterou má člověk v tomto světě. Taková svoboda, kde může člověk chodit do restaurace, do hospody, do kina, cestovat po světě, svobodně pracovat, vzdělávat se a nebo mít zdravotní péči. 

A za druhé je tu ta svoboda kterou přinesl Pán Ježíš Kristus. O které mluvil nejen prorok Izajáš.

Je to svoboda od přicházejícího Božího hněvu.  "a očekávali z nebe jeho Syna, jehož vzkřísil z mrtvých - Ježíše, našeho Vysvoboditele od nadcházejícího hněvu. (1.Tes.1:10)

Je to svoboda od hříchu. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. (Řím8,2)

Je to svoboda od života v temnotě. On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna (Kol1,13)

Je to vysvobození z tohoto zlého věku. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista, 4který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce (Gal1,3-4)

A protože jsme křesťané, tak si troufám říct, že to je ta svoboda, kterou bychom měli hlásat, jako to dělal Pán Ježíš, kdy místo, aby vyrval Jana Křtitele z vězení, tak vysvobozoval lidi hlásáním evangelia o Božím království. 

Zvažme také tyto Ježíšovy výroky, když byl Ježíš vystaven rozhovoru s tehdejším římským perfektem Pilátem, řekl mu: 

"Mé království není z tohoto světa," odpověděl Ježíš. "Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud." (Jan15,36)

Jinými slovy, kdyby Ježíšovo království bylo z tohoto světa, bojovali bychom za to, aby Ježíš mohl dál svobodně žít, a aby na něm nebyl vykonán nespravedlivý rozsudek. Také Petr, když se dozvěděl o tom jaké Ježíš musí podstoupit utrpení a zavržení, vzal si Ježíše stranou a káral ho: "Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!"

On se ale odvrátil a řekl Petrovi: "Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské." (Mt16,23)

Přiznejme si, že někdy, ne-li často, jsme jako Petr. Nemyslíme na Boží věci, ale na lidské.

Když Pán Ježíš učil o Božím království, tak vyprávěl lidem různá podobenství, která učedníkům u sebe doma také vysvětlil, Pán Ježíš říká:

Nebeské království je jako síť spuštěná do moře, která nabírá všechno možné. Když se naplní, rybáři ji vytáhnou na břeh, sednou si a to, co je dobré, vyberou do kádí; to, co je špatné, ale vyhodí. Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a vhodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Pochopili jste to všechno?" "Ano," odpověděli mu. (Mt13,47-51)

Bratři, sestry, na těchto slovech toho není moc, co by se nedalo chápat. Pro mnohé z nás to nejsou slova těžká k pochopení, jako spíš těžká k přijmutí. Jsou to slova, která nás odzbrojují, umlčují, nebo vedou na kolena. Protože my jsme ti, kteří si zasloužili být hozeni do ohnivé pece. Ale Bůh se nad námi smiloval. Poslal svého Syna, spravedlivého Ježíše Krista, který vzal na sebe Boží hněv, který jsme si zasloužili my.  Kdo v něho věří je spravedlivý, kdo v něho nevěří, je zlý. Na vysvobození od Božího hněvu, od hříchu, od temnoty a od tohoto zlého věku stačí víra, ale nestačí víra v jinou spravedlnost, než tu která je v Kristu Ježíši.  Pokud věříte v Kristovu spravedlnost, pak jste před Bohem spravedliví, pokud nevěříte v Kristovu spravedlnost pak jste zlí.  V Bibli je hodně lidí, kteří byli velcí hříšníci, ale Bůh je označil za spravedlivé, a to ne kvůli nim, ale kvůli sobě. Jak řekl Bůh ústy proroka Izajáše:

Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích. Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn. (Iz43,25-26)

Apoštol Pavel vysvětluje spravedlnost z víry v Krista takto: 

Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra. Vždyť i David blahoslaví člověka, kterému Bůh přičítá spravedlnost bez skutků: "Blaze těm, jimž byly odpuštěny viny a jejichž hříchy byly přikryty. Blaze tomu, komu Hospodin nepočítá jeho hřích!" (Řím4,4-8)

Bratři, sestry, Pán Ježíš se za nás modlil, před tím než byl zatčen:

Teď ale jdu k tobě a toto říkám na světě, aby má radost v nich byla dokonalá. Dal jsem jim tvé slovo a svět je začal nenávidět, protože nepatří světu, jako ani já nepatřím světu. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je uchránil před Zlým. (Jan17,13-15)

Pán Ježíš se za nás modlil, aby nás Bůh ve světě ochránil od Zlého. Svět nás nenávidí, protože máme Kristovo slovo a nepatříme už světu, ale Bohu. Jemu buď za to chvála dnes i navěky. Amen.